ChARAKTERISTIKA PLEMENE

Vzhled

Kdekoliv se Thajský ridgeback objeví, vzbudí vždy velkou pozornost. .„Thailand“, jak je také Thajský ridgeback mezi chovateli nazýván, na první pohled  zaujme naši pozornost. Jde o atletického a svalnatého psa. Krása Thajského ridgebacka  vyplývá z celkové harmonie a elegance těla a odpovídá  důstojné a bystré povaze plemene. Je středně velký, psi mají 56 – 61 cm a feny 51 – 56 cm v kohoutku. Rozdíl mezi psem a fenou je značný, psi působí impozantněji, feny jsou podstatně jemnější. „Thailand“ má dlouhé nohy a jeho štíhlé, ale dobře osvalené tělo mu dodává elegantní a aristokratický vzhled. Také jeho hrdě nesená hlava a výraz obličeje působí orientálním a tajemným dojmem, u modrých a isabell jedinců doplněno jantarově zbarveným okem. Typické jsou pro něj vztyčené, dopředu natočené uši a četné vrásky na čele, takže vypadá jakoby stále nad něčím přemýšlel. Pozoruhodný je rovněž jeho jazyk. Může být celý růžový, ale také s různým množstvím tmavých skvrn a nebo také celý tmavý. Svůj relativně dlouhý ocas ve tvaru spu nebo šavle nese vzhůru, Zvláštní je jeho velmi krátká, hustá  srst, jemná jako samet a vláčná,  napjatá  kůže. „Thailandi“ se vyskytují ve čtyřech barvách: různé odstíny červené, černá, modrá, isabell

Typickým a nepostradatelným znakem plemene je ridge na zádech. Ridge, nebo-li hřeben je tvořen chlupy rostoucími  v opačném směru, než zbytek srsti. Začíná bezprostředně za kohoutkem a táhne se až ke kyčelním kloubům. Ridge u Thajského Ridgebacka má 8 různých variant. Není důležitá šíře ridge, ale musí být vždy symetrický a dobře ohraničený. 

Péče a zdraví

  „Thailand“ je velmi čistotný  a postrádá jakýkoliv psí zápach. Jeho krátká srst nevyžaduje žádnou speciální údržbu. Pro jeho vlastní péči stačí  psa přetřít vlhkým hadrem či osprchovat vodou a podle potřeby vykoupat v šampónu pro citlivou kůži a jednou za čas vykartáčovat gumovou rukavicí.

Několika týdenní štěně má velké množství volné kůže, podobně jako šarpej. Jak štěně roste, volná kůže se napíná, až mu nakonec zůstanou jen vrásky na čele. Zhruba od čtyř měsíců, má štěně v  tomto věku již obě uši vztyčené, oči mají správnou barvu a zuby se postupně mění za trvalé. Stále se ale ještě vyvíjí tělo, tělesná konstituce roste a sílí. Dospělý jedinec má mít dobře osvalené tělo. Svaly na těle se  utvářejí postupně, neboť „thailandi“ již od malička spontánně a nesmírně rádi běhají. Ale stejně tak milují svůj klid a odpočinek.

Plemeno Thajský ridgeback není zatíženo vážnými nemocemi dnešní doby. Pochází z tropických oblastí, miluje tedy slunce a vyšší teplotu, zatímco většina ostatních psů vyhledává stín, Thajský Ridgeback se rád vyhřívá na sluníčku.  Dáme však pozor u velmi krátké srsti, aby nebyl na slunci příliž dlouho a kůže se tak nespálila. Jeho krátká srst ho v chladných měsících špatně chrání, je-li tedy dobře chráněn proti nepřízni počasí, je to relativně zdravý pes.

Dermoid sinus -  Výjimku však tvoří  dědičná choroba zvaná Dermoid sinus, která  se vyskytuje také u Rhodeského ridgebacka. Dermoid sinus je nemoc se kterou se štěně narodí a tudíž nemůže vzniknout během života. Projevuje se vytvářením kožních cyst nejčastěji v blízkosti kohoutku, na krku nebo u kořene ocasu. Je několik typů Dermoid sinu.  Může být tvořen jen otvorem v srsti, nebo je v horším případě doplněn kožním kanálkem, který je spojen s míchou. Dermoid sinus způsobuje zanícení a tvorbu hnisu, který může vést až k infekci míchy.  Naštěstí lze tyto kožní cysty rozpoznat již u přibližně čtrnáctidenních štěňat.  Pokud štěně má DS, chovatel nechá okolo 2-3 měsíce DS odoperovat a poté se již tato zdravotní komplikace neobjevuje.  Ke snížení počtu štěňat s DS ve vrhu se doporučuje podávat březí feně kyselinu listovou

Povaha a využití

Thajský ridgeback je velice inteligentní a bystrý pes. Svou chytrost mnohdy dokáže „lišácky“ využít ve svůj prospěch.  Chce prožívat celý život po boku člověka, na dlouhou osamělost není stvořen.  Potřebuje přítomnost a náklonnost rodiny a spoustu mazlení. Miluje, když si někdy při spánku může na svého pána položit alespoň hlavu, nebo být v jiném tělesném kontaktu. Přesto by mělo být psovi jasné, že v rodinné hierarchii je  až na posledním místě. Thajský ridgeback je nejšťastnější, kdy se může plně zapojit do každodenního programu svého pána a může-li ho všude doprovázet.

  Zda je či není Thajský ridgeback vhodný k dětem, závisí především na zodpovědnosti rodičů, neboť to, zda pes miluje děti, se odvíjí od samotného chování dětí ke psům.  Nikdy bychom však neměli zapomínat, že pes je přece jen zvíře, i když vypadá přítulně. Reakci dětí nelze nikdy s jistotou předvídat. Děti jednají se psem často nesprávně, proto bychom je neměli nechávat spolu se psem o samotě, ale  to platí u jakéhokoliv plemene.

Všeobecně je Thajský ridgeback klidný pes. Je-li mu dopřán každodenní výběh, doma je velice lenivý, rád prospí většinu volného času, je tedy vhodný i pro držení v městském bytě. Spánek miluje stejně jako běh a dobré krmení. Na rozdíl od jiných plemen, které se pro spánek stáhnou do ústraní, Thajský Ridgeback  spí nejraději vždy v blízkosti  člověka.  Těší se těsné blízkosti pána a proto nejraději s ním spí v posteli. Jeho krátká a stále čistá srst postrádá typický psí zápach a umožňuje velmi těsné soužití Thajského ridgebacka i s náročným milovníkem psů. Pro Thajského Ridgebacka je typické nedůvěřivost k cyzím osobám, tím se z něj stává výborný a ostražitý hlídač. Musí však být spolehlivě vychován. Malé, vrásčité štěně potřebuje mnoho lásky a pozornosti, kontaktu s cizími lidmi a psy, ale především je nutné potlačit jeho lovecké pudy.  Je to velmi inteligentní pes, který nesnese tvrdou ruku. Bez kontaktu s lidmi se z něj stává plachý pes, uzavřený do sebe. Thajský ridgeback zbytečně neštěká, svým impozantním vzhledem budí patřičný respekt. Není však němý, štěká jen když k tomu má  opravdu  důvod. Někteří psi se projevují také mručením a podobnými zvuky.  Je nedůvěřivý vůči cizím lidem, není však bojácný a přátelé jeho rodiny se stávají časem i jeho přáteli.

Thajský ridgeback není plemeno vhodné pro každého. Lze ho vychovat jen tehdy, dokážeme-li s ním zacházet odborně a s velkou láskyplnou péčí. Díky své mimořádné inteligenci je poměrně nezávislým psem, který je schopen projevovat se tvrdohlavě. Nic však nedělá bezdůvodně. Nepatří do rukou lidem, kteří si chtějí pořídit exoticky vypadajícího psa a vyléčit si tak jakýsi komplex, či pro lidi cholerické, necitelné a  náladové. U psů samců je nutno zvládnout jeho dominanci, již malé štěně musí znát svá pravidla a místo v „rodinné  smečce“.  Dostatečná socializace od nejútlejšího věku a to jak vůči ostatním psům, tak vůči lidem je velmi důležitá, chceme-li mít thajce jako společníka a přítele. Samozřejmě  je také třeba dbát na to, z jakých podmínek štěně pochází. Štěně odchované pouze v kleci, bude mít jen stěží stejné charakterové vlastnosti jako štěně vychované v  rodině. Je také dobré si zjistit a ověřit povahové rysy rodičů štěňat.

Thajský ridgeback je vysloveně běžecký pes s enormní skokanskou schopností. Jeho elegantní pohyb vykazuje krásu, rychlost, sílu, vitalitu a vytrvalost, to vše v dokonalé harmonii. Radost z pohybu, se u něj projevuje od nejútlejšího věku. Tak jako malé děti, nesmíme přetěžovat ani štěňata a mladé psy. Ačkoliv jsou mladí „thailandi“ velmi temperamentní, rádi běhají, skáčou a šplhají, měli bychom jim to dovolit jen přirozeným způsobem a v rozumné míře. To znamená, že je nenecháme skákat přes překážky na cvičišti, běhat po schodech nebo dokonce vedle kola. Tyto činnosti svému psovi dopřejeme nejdříve v jednom roce života. Nadměrná zátěž mladého psa, špatná skladba krmiva a také překrmování by se negativně odrazilo na správném vývoji kostry, především kloubů. To pak může zapříčinit např. dysplazii kloubů u psa, který jinak nemá k tomuto postižení žádné dědičné dyspozice.  Má-li být potřeba pohybu uspokojena, nestačí mu jen velká zahrada. Thajského ridgebacka by si měli pořizovat aktivní a sportovně založení lidé, protože je pro něj potěšením, může-li paničku nebo svého pána provázet při joggingu nebo při jízdách na kole. Jeho temperament a sportovní nadšení je ideální využít na cvičišti při agility. Kdo však od psa očekává neomylné  plnění povelů, s Thajským ridgebackem neuspěje. Odmítá jakýkoliv dril a stereotypní trénink. Důležité pro Thajského Ridgebacka je pochopení a porozumění, pak se vám odvděčí nesmírnou vděčností a láskou. Je taky zvědavý a rád se naučí něčemu  novému.  Právě proto je pro něj vhodný trénink agility, protože se v podstatě jedná o „školu hrou“. Motivací pro něj je jakýkoliv aport (nejlépe  míček)  nebo pamlsek,  kterým nikdy nepohrdne.